Dřeva v parfumérii: santal, ud, vetiver a dřevité tóny

Santal: mléčné dřevo

Santal je jediné dřevo s jemnou, mléčnou a krémovou vůní. V dnešní době je jeho vývoz zakázán a chráněn indickou vládou, a proto již nepochází z Indie, ale z jihovýchodní Asie.

Existuje několik botanických druhů santalu, například Santalum Spicatum, který se nachází v Austrálii a svým vzhledem připomíná cedr, nebo Santalum austrocaledonicum pocházející z Nové Kaledonie.

Přírodní santal nabízí velmi „tlumený“ a málo intenzivní tón, avšak s vynikající výdrží. Tento tón je velmi obtížné zpracovat, protože sám o sobě v kompozici dostatečně nepůsobí.

Proto je často povznášen jinými syntetickými santalovými tóny. Tyto syntetické molekuly „zesílují“ pravý santal, avšak je třeba s nimi zacházet opatrně, protože se od vůně přírodního santalu značně liší.

Santal najdete v parfému Valkyrie od Delacourte Paris.

Fíkový akord

Fíkový akord, dnes již klasika parfumérie, se skládá z různých dřev, včetně santalu a cedru, dále z kokosu a stémonu – zeleného tónu – a také z následujících syntetických santalových not: sandalore, sandella a polysantol ebanol.

Cedr: tón tužky

Vůně cedru připomíná tuhu tužky, pilu a dřevěné hobliny. Toto dřevo se výborně snoubí s vetiverem a s citrusy, zejména s grepem.

Kromě toho bylo z tohoto dřeva izolováno množství cedrových molekul, které mohou být ve vůních velmi zajímavé. Příkladem je cedrol.

Cedr je přítomen ve vůni Osiris od Delacourte Paris.

Pačuli: dřevitý list

Pačuli dodává parfémům nezaměnitelnou smyslnost. Sušené listy tohoto keře produkují tmavý, zemitý, kafrový a téměř léčivý dřevitý tón.

Vůně pačuli byla v západním světě objevena díky kašmírovým šálům dováženým z Orientu, které byly zabaleny do sušených listů pačuli sloužících jako ochrana před hmyzem.

V posledních letech existuje takzvané „jádro pačuli“. Vůně pačuli je zbavena mírně prašných tónů, což umožňuje získat velmi čistou, vzneseně elegantnou a majestátnou notu.

Vetiver: zemitý kořen

Guerlain patří mezi první parfuméry, kteří vzdali hold vetiveru, a to parfémem Vétiver od Guerlain (1959), jenž spojuje svěží dřevitou notu vetiveru s citrusy, tonkovou fazolí, muškátovým oříškem a tabakovým tónem, a vytváří tak jedinečný akord, který tuto vůni odlišuje od ostatních vetiverových parfémů na trhu.

Kořen tohoto dřeva produkuje zemitou, vlhkou a kourově zářivou notu, která dodává parfému skutečnou vibraci – od vrchních tónů až po základní tóny. Vetiver z Indie nebo z Réunionu, nazývaný také „bourbon“, je pro parfumérii nejlepší. Vetiver z Jávy je naopak sušší a mnohem drsnější, a proto ve vůních podstatně méně zajímavý.

Věděli jste, že acetát vetiverylu, molekula izolovaná z vetiveru, je dražší než přírodní produkt? Tato nervní dřevitá vůně připomíná čerstvý lískovou ořech s více či méně kouřovými akcenty.

Vetiver je výrazně přítomen v parfému Florentina od Delacourte Paris.

Tón borovice a cypřiše

Tón borovice, respektive cypřiše, je lesní nota v parfumérii málo využívaná. Existuje borovicová esence se svěží, stoupavou, hořkou a lehce balzamickou vůní, jakož i vynikající tóny jako Fir balsam, který se získává z jehlic borovice a přináší lehce gurmanský tón s malinovou facetou.

Existují syntetické molekuly získané z cypřiše: borneol a isobornylacetát, které umožňují získat vůni borovic rozžhavených sluncem.

Dřevo ud

Řada parfémů je dnes komponována s dřevem ud, označovaným také jako „agarwood“, „oudh“, „agarové dřevo“, „aloe dřevo“, „jinko“ či „gaharu“. Jedná se ve skutečnosti o tmavou, silně vonnou pryskyřici vylučovanou v jádře stromů nazývaných „Aquilaria“, pokud jsou napadeny houbou phialophora.

Tato surovina je nesmirně cennou a drahou, a proto ji jen málo značek používá v přírodní podobě. Nejcasteji se jedná o rekonstituci vůně. V současnosti je dřevo ud skutečně trendovou notou v parfumérii a seznam parfémů, které jej obsahují, je velmi dlouhý.

Dřevo gajak

Jedná se o dřevo s kourovými a mírně koženými tóny. Pokud je v parfému předávkováno, může vůně evokovat notu „uzenené šunky“.

Břízové dřevo (nota kůže)

Navzdory svému názvu se nejedná o dřevitou notu, nýbrž o temnou notu kůže.

Ačkoli je dnes legislativně zakázáno, existují velmi kvalitní reprodukce tohoto dřeva a krásné syntetické molekuly v rejstříku jemné a světlé kůže, jako například sudéral, který umožňuje rekonstituci kožených not (viz Faceta kůže).

Syntetické dřevité tóny

Kromě těchto přírodních dřev existují také vynikající syntetické dřevité tóny, jako například:

Acetát vetiverylu

Tato molekula, dražší než přírodní vetiver, nabízí nervní a stoupavý tón, který je mimořádně svěží a čistý.

Syntetické santalové tóny

Existuje řada santalových molekul, jako polysantol, sandalore a sandella, které sice nemohou nahradit přírodní santal, ale přesto přinášejí do vůní výraznou přítomnost a difúzi.

Ambrová a moderní dřeva

Mezi dalšími syntetickými dřevitými tóny nalezneme také:

• Evernyl: mechový tón často přítomný v chyprových parfémech (viz Chyprová vonná rodina).
• Proslulý Cashmeran: jemný dřevitý tón, téměř orientální, s vůní borovicí rozehřátých sluncem.
• Ambroxan: dřevitý, pižmový a animální tón evokující šedou ambru.
• Cédramber a Vertofix: tóny blízké cedru.
• Iso-e super: sametové dřevo, téměř pižmové, které dobře funguje ve všech vonných rodinách. Trésor od Lancôme jej obsahuje v nadměrném množství.
• Karanal, Ambrocénide, Z11, Limbanol: ambrová dřeva dodávající vůni nevídanou sílu a vonnou stopu. Tyto extrémně silné molekuly se nacházejí především v pánských parfémech.

Syntetické dřevité tóny tak enormně rozšířily možnosti tvorby v parfumérii a mohou rovněž zkrášlit ušlechtilé dřevité tóny ve vůních, jako je vetiver, santal, pačuli či cedr.