Němé květiny v parfémerii: umění rekonstrukce

Ať už použijete jakýkoli způsob extrakce, destilaci vodní parou nebo extrakci těkavými rozpouštědly, nic nepomůže.

Je zapotřebí práce parféméra, aby vůni těchto květin rekonstruoval. Tomuto postupu se říká rekonstrukce a každý parfémér má svůj vlastní způsob, jak ji vnímá a jak ji ztvárňuje. Rekonstrukce je miniparfém složený přibližně z desítky složek, syntetických i přírodních.

Bez této práce bychom nikdy nemohli získat parfém jako Diorissimo od Dioru z roku 1956.

1. Konvalinka (typický recept)

Nabízím Vám představu o typickém schématu rekonstrukce konvalinky (s vědomím, že ji nyní nabízí i Firmenich, ale podle mého názoru se vůni skutečné květiny zdaleka nepřibližuje).

1. Začínáme několika složkami z růže dle výběru:
   • fenylethylalkohol (zelený list růže)
   • esence růže (bohatství růže)
   • hydroxycitronellal (zelený, konvalinkový aspekt růže)
   • rhodinol (gerániový a mentálový aspekt růže)
   • citronellol (svěží a citronelový aspekt růže)
   • linalol (svěží aspekt růže)
2. Lilial: zelený tón
3. Indol: živočišný tón přírodně obsažený v bílých květinach
4. Heliotropin: pudrovitý tón
5. Esence ylang-ylang
6. Pokud chcete zelenější charakter: více rostlinný, přidáme triplal nebo listy fialky

Toto je pouze příklad, nic není pevně dané, a každý může dosáhnout výsledku velmi blízkého vůni konvalinky s jinými složkami. Kromě samotné rekonstrukce pak přichází ke slovu talent parféméra. V případě Diorissimo to byl Edmond Roudnitska, kdo tomuto konvalinkovému akordu vtiskl vlastní příběh a jedinečný podpis.

U Guerlain rovněž vytvořili konvalinkové parfémy. První sestavil Jacques Guerlain v roce 1908 a přepracoval jej Jean-Paul Guerlain v roce 1998. Od roku 2005 je znovu vydáván v Maison Guerlain, a to pouze na jeden den – 1. května – se stejnou vůní, ale pokaždé v jiném flakónu. V kolekci Aqua Allegoria měl Lilia Bella (nyní stažený z prodeje) stejnou vůni. Nejstarší konvalinka v parfémerii pochází patrně od Floris z roku 1847.

2. Kalička

Existuje přírodní produkt – absolue z egyptské kaličky – ale používá se málo, protože nevonní po kořeněné kaličce, kterou všichni známe z paměti. Dříve se používala, protože vonněla příjemně, ačkoli ji parféméři považovali za ponekud „staromoduí“ – možná ji jednoho dne opět objeví. Nezaměňujte ji s afrikánem, nazývaným také tagète – ten je rovněž přírodní, ale kaličkou také nevonní.

Pro vytvoření kaličky je třeba zkombinovat: růžový tón nebo skutečnou růži, hřebíček nebo eugenolovou nótu, vanilin, heliotropin, jasminový efekt a balzámy. Potom jsou možné všechny nuance – zelenější, medovější či oranžovější.

Parfémy s kaličkou: L’Origan od Coty, L’Air du Temps od Nina Ricci, Opium od YSL, Bellodgia od Caron, Tabu od Dana, L’œillet od Prada. U Guerlain ji objevíte v parfémech Après L’Ondée, L’Heure Bleue, Quand vient l’Été a Metallica.

3. Tuberóza

Tuberóza existuje v přírodní podobě, avšak za velmi vysokou cenu (přibližně 5000 € za kilogram absolue). Dříve se zpracovávala metodou enfleurage, ale dnes lze říci, že tato technika prakticky zanikla, s výjimkou speciálních zakázek. Nyní se získává extrakcí těkavými rozpouštědly.

Tato tuberóza, pocházející z Indie, má narkotickou vůni, zpočátku mírně léčivou, ale po několika vteřinách nabídne fenoménální aroma kolísající mezi medovým nektarem, exotikou, jedovatostí, kandítováním, gurmánstvím a erotikou. Její vůně je skutečně jedinečná.

Rekonstrukce tuberózy

Některé značky si nemohou dovolit přírodní tuberózu. V takovém případě je možné sáhnout po rekonstrukci, která se však – ať už jde o jakoukoli květinu – bude vždy mírně lišit od vůně přírodní květiny.

Jedná se o směs různých tónů: přírodní jasmín nebo jasmínová kompozice, ylang-ylang, indol, kokos, oranžový tón (např. methyl anthranilat), heliotropin, mimóza a další prvky ve stopovém množství.

Nelze opomenout Tubéreuse Criminelle od Serge Lutens z roku 1999 a Tubéreuse od Caron. Byla nejstarší ta od Santa Novella z roku 1939? Nikoli, existovala i tuberóza od Floris z roku 1870. Z parfémů s výraznějším květinovým kyticovým charakterem jmenujme: Fracas od Piguet z roku 1948, Chloé z roku 1975, Poison od Dior, Jardins de Bagatelle od Guerlain a Mahora (nyní přejmenovaný na Mayotte u Guerlain).

4. Další příklady: hrach vonný a fialka

Hrach vonný: směs kořeněných medových tónů, salicyláty, tóny typu konvalinka (lilial), aldehyd, cyklámen, s velkým množstvím zelených tónů, jako je styrallylacetát nebo pipolacetát. Rovněž rezeda byla rekonstrukcí, stejně jako růžová bouvardie.

Fialka: máme k dispozici syntetické molekuly nazývané ionony. V tomto konkrétním případě se nejedná o rekonstrukci, protože samotná molekula již velmi výrazně vonní po fialce.

Kromě toho máme v přírodní podobě k dispozici esenci z fialkového listu, která nevonní po fialce, ale má velmi osobitou zelenou vůni.

Syntéza nám darovala molekuly, které obohatily paletu parféméra, což mu umožnilo rekonstruovat vůně květin, jež jsou v přírodní podobě nedostupné.