Pudrovitá faceta: Kompletní průvodce tóny kosatce, fialky a mimózy

Co je pudrovitá faceta?

Označení „pudrovitá“ pochází z prvních rýžových pudrů, které byly kdysi parfémovány kosatcem. Pudrovitá faceta je, podobně jako suchá nóta, poměrně nazální a lehce dřevitá, s akcenty fialky. Často bývá přirovnávána k pastelovým tónům a vyznačuje se velmi prchavými nótami.

Kosatec je považován za bohyni pudrovitých nót. Jeho nóta je tajemná a vzdušná, a poměrně obtížně uchopitelná. Květy kosatce totiž vydávají nádherné vůně, z nichž některé mají dokonce čokoládový podtón.

Pudrovité facety mohou navíc evokovat ženské budóry: převažně se vyskytují v toaletních a parfémových vodách pro ženy. Občas se objeví i v některých pánských parfémech, ale především v nišové parfémérii.

Pozn.: pudrovitá faceta nesmí být zaměňována s vanilkovou facetou, která je výrazně gurmánská.

Pudrovité nóty kosatce v parfémérii

Kosatec Pallida

Kosatec Pallida, neboli Florentský kosatec, pochází z Itálie. Jedná se o jednu z nejdražších surovin v parfémérii.

V parfémérii se však nepoužívá samotný květ, nýbrž jeho kořen (oddenek), přesněji řečeno podzemní stonek, na kterém se mohou tvořit takzvané adventivní kořeny. Oddenky se odebírají z rostlin starých 3 až 6 let, očistí se a usuší.

V tomto stádiu jsou rostliny stále bez vůně a musí být uloženy v pytlích po dobu tří let až do úplného vysušení, aby se staly vonnými. Po této době jsou oddenky rozdráněny na jemné částice a zpracovány destilací, aby se získala pasta nazývaná „máslo z kosatce“, jejíž macerací v organickém rozpouštědle a extrakcí vzniká absolue kosatce.

Elegance florentského kosatce svou kvalitou překonává všechny ostatní odrůdy. Jeho vůně má četné facety: nóty oscilující mezi fialkou a mimózou, dřevité akcenty a jemný podtón maliny a mrkve. Velmi často se do parfému přidává esence ze semínek mrkve, aby nahradila nebo podpořila účinek kosatce.

Kosatec se pěstuje v Itálii na strmých, skalnatých a špatně přístupných terénech, které vylučují možnost mechanizovaného pěstování. Výsadba probíhá od poloviny září do poloviny října a sklizeň se uskutečňuje ve třetím roce po výsadbě, mezi polovinou července a polovinou srpna.

Kosatec Germanica

Kosatec Germanica je méně vzácný a hrubší než florentský kosatec. V Maroku je pěstování odrůdy Germanica jednodušší, protože rostliny jsou odolnější než florentský kosatec. Oddenky se vytrhnou a zbaví zeminy, aby mohly být zpracovány dvěma možnými způsoby:

1. Oloupané oddenky: jsou ručně oloupány a poté umyty. Tento krok je zdlouhavý a namáhavý (jedna osoba dokáže zpracovat až 40 kg oddenkú za den).
2. Neoloupané oddenky: nasekou se na plátky, poté se suší 10 dní a skladují v halách za přesně stanovených podmínek větrání a vlhkosti po dobu tří let.

Oddenky ideálně vyžadují šest let zpracování, než dosáhnou optimální kvality. Během sušení na vzduchu se vyvíjí iron, nejurozzenější a nejcennější složka kosatce.

Existuje třetí odrůda kosatce: kosatec Pallida z Číny.

Tyto tři kvality kosatce se výrazně liší: Iris Pallida z Itálie je nejurozzenější a nejjemnější, ale také nejdražší ze všech odrůd.

Iris Germanica z Maroka má nižší kvalitu, protože doba sušení oddenkú činí pouze dva až tři roky (někdy méně) a obsah ironu je nižší.

Konečně Iris Pallida z Číny má kvalitu nižší než italská odrůda, protože se oddenky vytrhují rychleji.

Někteří dodavatelé navíc provádějí směsi kosatce Pallida z Itálie a Číny.

Pudrovité parféémy s kosatcem

Zde je několik vůní, které vzdávají hold kosatci ve své kompozici:

• Infusion d’iris Prada
• Iris Ganache Guerlain
• Dior Homme Dior
• L’Heure Bleue Guerlain
• Après L’Ondée Guerlain
• Flower Kenzo
• Florentina Delacourte Paris
• Dovana Delacourte Paris

Mimóza v pudrovité facetě

Mimóza je květina, se kterou se v parfémérii pracuje obtížně, protože absolue mimózy má vůni poměrně vzdálenou vůni chlupatých květů.

V roce 1770 si kapitán Cook, okouzlen vůní těchto malých žlutých květů, přivezl sazenice tohoto keře pocházejícího z Austrálie. Fosilíní stopy dokazují, že v této zemi rostl již před asi 250 miliony let.

Keře mimózy prý přivezly z Mexika vojska Napoleóna III. První sazenice mimózy rozkvetly v zahradách Joséphine de Beauharnais.

Tato květina si získala aristokratické salony ve Velké Británii i ve Francii. Císařovna Joséphine se dokonce pokusila pěstovat mimózy ve sklenících zámku Malmaison. Ale její aklimatizace na jihu Francie se datuje teprve přibližně 150 let nazpět. Od konce 19. století je mimóza symbolem Côte d’Azur.

Tato květina se pěstuje především na jihu Francie, v Indii, v Egyptě a v Maroku. V parfémérii se mimóza zpracovává extrakcí těkavými rozpouštědly za účelem získání absolue.

Je však také možné zpracovat konkrét (první produkt výsledku extrakce) molekulární destilací: získá se tak absolue z molekulární destilace, olfaktoricky odlišná a téměř bezbarvá.

Mimóza nabízí v parfémech květinovou, zelenou, pudrovitou, medovou a mandlovou nótu. Má navíc výraznou zelenou facetu (blízkou listu fialky), protože se její listy destilují společně se žlutými kuličkami. Proto jsou v nótě mimózy patrné rostlinné vůně připomínající okurku, či dokonce meloun.

Zde je neúplný seznam parfémů s výraznou nótou mimózy:

• Un soliflore L’Artisan Parfumeur
• Mimosa Pour Moi
• Champs Elysées Guerlain
• Summer Kenzo
• Farnésiana Caron
• Beige extrait Chanel

Několik zajímavostí o mimóze

• Etymologie: její název pochází z latinského mimus, což znamená „fraška“, protože některé listy se při dotyku stahují, jako reflex.
• Říká se, že pokud mimóza kvet v zimě na Côte d’Azur, je to proto, že si zachovala paměť na období květu v Austrálii, kde květiny rozkvétají ve stejnou dobu, tedy v létě; parféméři používají dvě odrůdy: acacia Dealbata a acacia Farnésina.
• Ve Španělsku mimóza symbolizuje shledání.
• Od roku 1946 je mimóza symbolem Mezinárodního dne žen, který se slaví každoročně 8. března.
• Květina mimózy se dává o svátku babiček; Marcel Pagnol říkal: „Babičky jsou jako mimóza: jsou jemné a svěží, ale křehké…“
• Mimóza je jedlá: kuličky mimózy se rekonstituují z cukru a aromatizují. Květy však nelze přímo kandovat, protože jsou příliš chlupaté.
• Existuje mimózový sirup, který skvěle doplní skélenku šampaňského.

Cassie v pudrovité facetě

Cassie je květina z též rodiny jako mimózy (čili z rodiny akácií). Její větve však mají trny. Stejně jako mimóza se v parfémérii obtížně zpracovává. Její vůně je hustší, tajemnější, s animálními nótami blízkými ylang-ylang a s sírovými efekty a aldehydovými akcenty.

Mezi parfémy s cassie patří:

• Cassie v Après L’Ondée
• Fleurs de Cassie od Frédérica Malleho se 4 % absolue cassie

Syntetické látky v pudrovité facetě

Fialka

Podle legendy Zeus, zamilovaný do Ió, přikázal Zemi, aby na její počest stvořila nejkrásnější ze všech květin: fialku.
Protože tuto květinu miloval, Napoleón býval někdy přezdíván „Caporal Violette“. Fialka se pak stala symbolem císařské napoleonské strany.

V Anglii patřila její vůně ve viktoriánské době k nejpopulárnějším. Cnostné fialky jsou často spojovány s prostotou a skromností.

Fialka však svou vůni nevydává (jedná se o „němou“ květinu). Její rekonstituci umožňují molekuly methyliononů a iononů.
Fialce se ve starověké řečtině říkalo „Iov“ nebo „Ion“, odtud název „ionon“, označující chemickou sloučeninu.

Methylionon

První ionon byl objeven v roce 1890. Ionony umožnily parfémérům co nejvěrněji reprodukovat vůni fialkového květu. Existují také ionony „alfa“, „beta“ a „fialková nóta“, které se používají hůře než methylionony.

Tato nóta je květinová, pudrovitá, blízká malině a dřevitá.
Ionony a methylionony se dokonale doplňují s ještě více kosatcovými nótami, jako jsou přírodní nebo syntetické irony, či nóty absolue kosatce.

Après l’Ondée od Guerlaina byl jedním z prvních parfémů obsahujících tyto molekuly, následovaný parfémy l’Heure Bleue, Météorites, Vol de Nuit, Insolence a také Florentina.

Uveďme také:

• Origan Coty – 1905
• Heure bleue Guerlain – 1912
• La Violette de Toulouse Berdoues – 1936
• Violetta di Parma Borsari – 1970
• Detchema Revillon – 1953
• Lagerfeld Karl Lagerfeld (pánský) – 1978
• Paris YSL – 1983
• Eternity Calvin Klein – 1988
• Trésor Lancôme – 1990
• Tocade Rochas – 1994
• Iris Silver mist Serge Lutens – 1994
• Aimez Moi Caron – 1996
• Flower Kenzo – 2000
• Verte Violette Artisan Parfumeur – 2001
• Lolita Lempicka – 2004
• Insolence Guerlain – 2006
• Misia Chanel – 2015

Přírodní heliotrop

Vůně heliotropu, který nabízejí některé školky, se nachází na pomezí pudru, vanilky a mandle. Jedná se o lahodné aroma, naprosto nepostradatelné.

Heliotropin

Heliotrop nevydává svou vůni přímo, ale naštěstí byla jeho vůně objevena v roce 1869 Fittigem a Mielkem. Tato surovina je syntetická, ale lze ji získat také z vanilky Tahitensis. Jedná se o květinovou, mandlovou nótu na pomezí mimózy, heliotropu a šeříku.
I tato vůně je přítomna mimo jiné v parfémech Après L’ondée, Heure Bleue, Insolence od Guerlaina a Florentina.

Pižmové nóty neboli bílá pižma

Tyto molekuly, stejně jako Muscenone, vydávají velmi zahalující pudrovitou nótu s efektem „kašmíru“.

Závěr

Pudrovité nóty přinášejí parfémům jemnost a něžnost a jsou velmi zahalující, jako kašmír. Mohou být moderní (v podobě pižm) nebo tradičnější, připomínající rýžový pudr či ženské budóry.