Růže: královna květin a legenda o Nahéma

Historie a původ

Vysoce ji ocenil Nero, který ji nad míru hojně používal během svých slavností. Květina všech excesantíčnosti, růže byla ve 4. století po Kristu převzata církví, která ji spojila s kultem Panny Marie. Rozšíření vonné růže však vděčíme Arabům. Ti ji údajně zavedli do údolí Dadès v Maroku, do Bulharska a poté do Turecka.

Čichová sofistikovanost růže je působivá. Její chemické složení je natolik komplexní, že ji činí nenapodobitelnout – nejméně 300 molekul nabízí kreativitě parfémérů nekonečné možnosti transformace: někdy anděl, někdy démon, svěží a jiskrná, nebo smyslná a hluboká.

Růže se dokáže neustále obnovovat. Je nespornou královnou palety parféméra, jeho múzou, jeho diamantem. Růže je považována za jednu ze dvou královen květin v parfémerii.

Odrůdy růží

Růže se dělí do 2 velkých skupin:

• Okrasné růže – přibližně 700 odrůd, pěstovaných pro svou krásu.
• Intenzivně vonné růže, používané v parfémerii, snad méně půvabné, za to však málo početné: damašská růže (Rosa Damascena) a květnová růže, nazývaná růže z Grasse (Rosa Centifolia) neboli Rose Pays.

Oblasti produkce

Růže z Grasse neboli Centifolia: pochází z Kavkazu. Do Francie byla zavedena na konci 16. století.

Rosa Damascena neboli damašská růže: je intenzivněji pěstována v Turecku, Bulharsku, Maroku a Persii. Rosa Damascena pochází z oblasti Šíráz v Íránu. Šíráz byl hlavním městem Persie v letech 1750 až 1794, existovaly zde destálérny; růže byla následně vysazena v Sýrii (Damašek) a poté v Bulharsku a Turecku.

Jedná se o velké producenty růžové vody. Íránci jsou s růží odjakziva úzce spjati – sušené okvětní lístky či růžová voda jsou zásadními ingrediencemi perské kuchyně. Růžová voda se v Íránu používá rovněž k léčebným a kosmetickým účelům.

Růže má také posvou symboliku pro svatá místa a náboženské obřady. Íránci tuto růži nazývají „Flower of Prophet Mahomet“. Kába je každoročně omyvána během slavného obřadu růžovou vodou z Kašánu.

Použití v parfémerii

Růže se samozřejmě používá v květinových parfémech. Může být svěží, „pojatá jako ranní rosa“, nebo temnější či více „orientální“. Skvostě doprovází chyprové akordy, zejména neo-chyprové. Všichni parféméři vědí, že růže tvoří ideální duo s pačuli.

Lze ji rovněž kombinovat s orientálními tóny, jako je tomu například u Nahéma, a zvláště pak u květinově orientálních kompozic. Růže nachází uplatnění také v květinově ovocných parfémech či v soliflorech. Kdyby se Nahéma měla tvořit dnes, bylo by to nemožné, natolik je růže v tomto parfému „předávkována“.

Růže je v současnosti cílem nových toxikologických předpisů, neboť obsahuje kořeněné tóny, které jsou dnes „limito vané“.

Communelle Guerlain

Communelle je důmy slný sestav z různých šarží přírodních esencí. U Guerlain se odjakziva sestavují různé esenciální oleje stejného nebo různého botanického původu, od různých producentů či z různých zemí, aby bylo možné nabídnout všechny facety jednoho tématu.

Cílem je také vytvořit „standard Guerlain“: velmi rozpoznatelnou signaturu a zároveň zajišťovat rok co rok stálou kvalitu.

Zpracování suroviny

Okvětní lístek růže lze zpracovat dvěma různými způsoby:

1. Destilací

K získání 1 kg esence je zapotřebí přibližně 3,5 tuny růžových okvětních lístků.

Okvětní lístky se umístí do nádoby s vodou. Vše se zahřeje na přesnou teplotu. Pára nabytá vonnými molekulami stoupá do sloupce, kde se ochlazuje a kondenzuje za vzniku esenciálního oleje.

Dalším produktem získaným při destilaci je růžová voda, která se někdy používá v parfémových formulích. Esence je lehká ve vrchních tónech, svěží a prčkavá. Dobrý sběrač sklídí 5 kg za hodinu, a to již od 7 hodin ráno.

2. Extrakcí těkavými rozpouštědly

K získání 1 kg absolue je zapotřebí 700 kg okvětních lístků.

Okvětní lístky se umístí na několik desek v nádobě, která se staví pod tlak. Jedná se v podstatě o obrovský tlakový hrnec. Nádobou prochází rozpouštědlo, které pojme všechny vonné molekuly z okvětních lístků. Nádoba se poté otevře, rozpouštědlo se odpaří a získá se tmavá pasta nazývaná konkrét.

Tato konkrét se vymyje alkoholem, aby se odstranily vosky a získala se čistá forma. Výsledkem je absolue. Absolue je tlumenější, působí v srdci kompozice, je však hustší a plnustší.

Dobré vědět: ze stejného množství květin se získá 6krát více absolue než esenciálního oleje. Proto je absolue z růže levnější.

Čichový popis

Růže z Grasse

Vůně více medová, plnustší, teplejší, lehce „vosková“.
Složky: APE, geraniol, citronellol, rhodinol atd.

Růže z Bulharska

Ve srovnání s tureckou růží je více mandlová, více liči, více maliová, nervnější, ve vrchních tónech o něco svěžejší.
U Guerlain se vybírají různé produkty z různých parcel: některé mají výraznější ovocnou, dřevitou nebo gerániovou facetu; ty s akcentem „artyčok a seno“ se spíše vyřazují, upřednostňují se ty s mandlovými a ovocnými tóny liči.

Každý rok se tento proces opakuje – výběr a následné sestavení šarží pro získání „kvality Guerlain“ bulharské růže, která byla u Guerlain opětovně zavedena.

Od samého počátku Pierre François Pascal Guerlain, Aimé a především Jacques Guerlain samozřejmě používali růži z Grasse, ale také ve velkém množství růži z Bulharska. Pouze Jean Paul Guerlain více upřednostňoval tureckou růži.
Složky: citronellol, geraniol, APE, oxid růže, beta-damascenon, beta-ionon atd.

Perská růže

Růže s divokější, temnější vůní, s konotacemi artyčoku a sena.

Několik parfémů s dominantní růžovou notou

• Aldehydová růže: N°5 de Chanel (1921), Liu de Guerlain (1929)
• Růže/jasmín: Joy de Patou (1929)
• Orientální růže: Chamade de Guerlain (1969): první použití hyacintu a poupěte černého rybízu v parfémerii a Nahéma (1979) s předávkováním růží (absolue turecké růže, absolue růže z Grasse, bulharská esence, první použití molekuly: damascon)
• Chyprová růže: Aromatics Elixir de Clinique (1971), Rose de Nuit de Serge Lutens (1993), Une Rose de Frédéric Malle (2003), Rose Barbare de Guerlain (2004), Portrait of The Lady de Frédéric Malle (2010)
• Dřevitá růže: Voleur de Roses de l’Artisan Parfumeur (1993), Rose 31 de Le Labo (2006)
• Zelená rostlinná růže: Pleasures d’Estée Lauder (1995), Sa majesté La Rose de Serge Lutens (2000), Eau Plurielle de Diptyque (2015)
• Ovocná růže s rybízem: Rose Ikébana d’Hermès (2004), Le jour Se Lève de Louis Vuitton (2016)
• Ovocná růže s třešní: La Petite Robe Noire de Guerlain (v exkluzivních butikách 2009): spolutvorba, kterou jsem realizoval s Delphine Jelk. Mezinárodní uvedení v roce 2012 od T. Wassera
• Pudrovitá růže: Ombre Rose de JC Brosseau (1981), Flower de Kenzo (2003)
• Pižmová růže: Chloé de Chloe (2008), Rose des Vents de Louis Vuitton (2016), Dovana de Delacourte Paris (2017)
• Fialková růže: Paris d’Yves Saint Laurent (1983), Trésor de Lancôme (1990)

Nahéma de Guerlain

Příběh

V Pohádkách tisíce a jedné noci byla Šehérazáda pozvolána sultánem Indie, aby mu vyprávěla jeden ze svých báječných příběhů. Vyprávěla mu příběh Nahémy.

Byl jednou jeden velký komorní paláce v daleke zemi, který měl dvě dcery – dvojčata. Jejich krása byla dokonalá a natolik totožná, že jim otec sestavil jména ze stejných písmen: Mahané a Nahéma. Měly však zcela odlišný charakter: Mahané byla jemná, poslušná a smířlivá, zatímco Nahéma byla vášnivá a rozhodná, obdařená ohnivou povahou.

Jednoho večera starý derviš požádal o pohostinství a byl v paláci přijat na noc. Na podkěkování jejich otci dal Nahémě a její sestře sklíňku ze vzácného dřeva, obdivuhodně krásnou, a řekl jim toto: „Pozor, tato sklíňka obsahuje vaše osudy – ale pozor, jakmile bude její tajemství odhaleno, nebude možné je změnit.“

Když obě princezny dosáhly věku k provdání, přijel do paláce mladý princ. Setkal se s oběma sestrami a začal jim dvorit. Těžké bylo vybrat, byly tak odlišné – ideální by bylo mít obě, neboť se skvstě doplňovaly. Princ, stále nerozhodný, opustil palác, aniž by dal odpověď.

Čekání bylo pro obě sestry dlouhé. Mahané se zdržovala na pláži a zůstávala klidná. Nahéma naproti tomu byla velmi netřpělivá. Jednoho dne, dupájíc netrpělivostí, že od prince nedostává odpověď, Nahéma vzala svou sklíňku a ukradla sklíňku své sestry, aby pronikla k tajemství svého osudu.

Nahéma se vydala s oběma sklíňkami do pouště, ale vyčerpána upustila sklíňku své sestry, která se roztříštila o zem a vylila se z ní voda. Voda jako symbol podrobení a poddajnosti, neboť voda přijímá tvar nádoby, do které je nalita.

Poté Nahéma otevřela tu svou a spatřila malý plamínek ve tvaru oranžovo-růžového květu. Symbol vášně, která pohlťí vše. Nahéma není žena, která se nechá vybrat – je to žena odvážná a neskrotná, která se nespokojit s kompromisy.

Pochopila také, že to bude její sestra, kdo si princ vezme, pro její jemnost a poddajnost. Pak se Šehérazáda otázala sultána: koho byste si vybral mezi něžnou Mahané a vášnivou Nahémou? Žádnou, neboť v tobě jsem nalezl ideál: vášeň i něžnost zároveň.

Popis

Spojení vášně a něžnosti bylo tvůrčím impulzem pro kompozici této vůně: znepokojivá, sametová, jedinečná, střhující jako mistrovské dílo Ravelova Bolera.

Jde především o předávkování vybraných růží: esencí, absolue, k nimž byly přidány nespočetné růžové tóny, to vše poprvé pozvednuté „damasconem“ (molekula poprvé použitá u Guerlain), který dodává ovocný nádech a pozoruhodnou výdrž.

V srdci kompozice svěží a zelená vůně hyacintu. Následují ovoce, broskve a maruče. Základ kompozice tvoří santalové dřevo a pačuli a vždy přítomná: Guerlinade.